První velké rozhodnutí nás čekalo, když se nám Tereza snažila vnutit myšlenku, že družinu povede ten stařec o holi. Nakonec jsme jí to sice odkývali, ale všem bylo jasné, že tím vůdcem bude ona.
A jsme v hospodě...
Kde jinde ostatně začínají všechna skvělá a hrdinská dobrodružství, že ano. Ještě jsme si ani nevydechli od vyhánění vlků od stáda ovcí, když tu přiklusal do stavení jakýsi křikloun s bubínkem a vykřikoval cosi o unesené ženské. Jakmile však zmínil odměnu 100 stříbrných, získal si plně mojí pozornost.
Unesená je tedy dcerou nějakého zemana Horáce z vesnice jménem Rozedraná Lhota. Údajně zmizela během noci ze zamčeného pokoje v zemanském domě, ale kdoví jak to vlastně bylo. Na plakátu byla vyobrazena až podezřele krásná blondýna.
Tereza tedy okamžitě zavelela (ano, vede to ten stařec...) a vyrazili jsme směrem ke zmíněné vesnici. Cesta probíhala poklidně, jak už to tak bývá. Dokonce i nějaké ty dřevorubce jsme potkali, kteří se tvářili naprosto nevinně a o ničem nevěděli.
Zaplétám si nit...
V dáli už se tyčil kopec s jakousi zříceninou a dole v údolí se rozprostírala ona Rozedraná Lhota, která skutečně dostála svému jménu, neboť si při stavbě nikdo nedal moc práci s logickým uspořádáním budov.
Vypravěč Mirek nás najednou vyzval, ať si hodíme na všímavost. V Dračí sluji to tedy znamená hod 1K6, momentálně pro všechny zúčastněné, jelikož nikdo nemá dovednost, která by mu v tomto pomohla. Většina skupiny v hodu uspěla, pouze elf Honza byl poněkud překvapen a Jirka se nemotorně zapletl do pavoučích sítí.
Ihned na nás vyskákali čtyři zrůdné chlupaté potvory s osmi nohami, které by kdejakému arachnofobikovi přivodily neblahé myšlenky. Část družiny, která uspěla v testu na všímavost si tedy mohla hodit na iniciativu (3K6).
Inu spustila se velká mela. Mě se v prvním kole podařilo rozdrtit hlavičku jednoho z pavouků, který se mi snažil skočit na záda. Mág mezitím pomohl Jirkovi a osvobodil jej z pavučinové pasti. Překvapený elf byl ještě více překvapen, když jej pavouk poplival lepkavou hmotou vlákna. Tereza se snažila rozpárat mečem další bestii, která jí chtěla pokousat, ale v důsledku kolem sebe jen tancovali a nic se nestalo.
V dalším kole jsem otestoval své schopnosti ve vrhání dýk a zjistil, že mi to vůbec nejde. Nicméně jsem tím naštval pavouka, který šel předtím po Tereze a vydal se mým směrem. Tereza se pochopitelně rozběhla za ním. Elf si dále povídal s tím jedním pavoukem, se kterým si tak důvěrně vyměnil tělesné látky. Stařec se pokoušel o jakousi pokusnou magii na zbývajícím pavoukovi, ale moc jsem tomu nerozuměl.
Třetí kolo bylo opět oproti tomu předchozímu mnohem produktivnější. Provedl jsem bezchybné salto nad pavoučím tělem a než se z toho příšera stačila vzpamatovat, Tereze se podařilo zasadit pavoukovi smrtelnou ránu. Mág mezitím dokončil své tajemné umění a vnitřnosti dalšího monstra se rozprskly všude kolem. Elfovi se konečně povedlo také zasadit ránu, ačkoliv zatím ne smrtelnou. Zbývající dva pavouci se posléze pokusili o útěk, ale v dalším kole už je štěstí zcela opustilo a byli zpacifikováni.
A pokračování příště...
Žádné komentáře:
Okomentovat